Já mám koně, vraný koně, synek medvěda

Tak a je to tady znovu. Jelikož minulý týden proběhl u sousedů imperialistů ve Vídni s Romanou, Jožkou a Marťasem, thunderkocur vypad z chalupy v nedělu,nastalo to co vždy. Co nasrat do garáže, aby se tam nedalo moc hýbat a já měl neustálou inspiraci jak zhodit pupek ( ale nějak to není vidět :o) – poznámka webmastera) .
Tak jak někteří znaj Srstku s Kubiškou, že se staraj o čtyřnohé miláčky a jiné zaopatřovací organizace, co se staraj o věci se kterýma nemaj nic společného, tak já se starám o ty 2 kolové.

Takže cvičně jsem si v pátek hrkl Hranice na Moravě, to aby si můj syn David konečně splnil sen, na který šetří už 2 roky. No a koupil si malého méďu Grizliho 12. A když jedna zvěř vypadla, tak neporuším tradici a v sobotu vyrážím směr Liberecký kraj pro vraníka.

Cestu popisovat nebudu, bylo by to na stejno, protože se jede po třetí stejným směrem. Jen tentokrát s foťákem. Na oběd se stavujem kde jinde, než v motorestu Chacha. Nerad bych byl přirovnáván k nějakým pejskařům, ale toho suprovního ptáka Kubu sem musel fotnout, páč dokáže hosty dobře pobavit.





Jelikož bylo dost času a pro motorku jsem měl být v Klokočí u Turnova kolem 16hodiny, tak jsem to vzal do Liberce, abych rodině ukázal Ještěd a penzion Dafi v Horním Hanychově, kde jsem 5 měsíců bydlel, když sem v Liberci pracoval. Díky MS v klasickém lyžování v Liberci sem musel přečůrat benga, abych se do Hanychova vůbec dostal. Ale dojeli jsme jen ke sjezdovce pod lanovku, na Ještěd nás nepustili a ani jsme ho neviděli díky oparu, který byl. Aspoň je o důvod více se tam vrátit ( a já sem tam už byl, heč – pozn. Webmastera ).

Hrad Trosky


Šutr v Klokočí


Do Klokočí jsem dorazil na čas a to jen díky 45minutovému kroužení, jelikož na cestě není jediná směrová cedule a ani se nedivím. Je to vesnice kde je cca 8 baráků ležící v údolí mezi skalami. Majitel nás už čekal takže se zaplatilo naložilo a hybaj domů (ano Dalis zapoměl jsem-ukecalo co se dalo).
Po cestě zpět sem přemýšlel, kde nakrmit hladové krky. Navrhla se hospoda na mohelničáku. Ale jaké zklamání nás tam čekalo - hospoda náramně provoněná dobrou kuchyní, kterou vychvalují obzvlášť kamioňáci, má otevřeno pouze do 20 hod a zavírali o 30 minut dřív. Další plán, hospoda před Olomoucí na čerpačce - bohužel taky zavřeno. Tohle mne nasralo, že nikde u cesty nejsou motoresty a dojelo se až do dobré hospůdky ve Frýdku - U Mámy. I zde bylo taky prázdno,ale obsluha nás přivítala, i když už taky byla na odchodu ( v sobotu maj pouze do 21.00 ) Ta finanční krize je sviňa. Dal jsem si klasický jedinečný boršč a pelášil domu.



Celý den zabitý, najeto786km - to už jsem u moře v Chorvatsku

Marek
design Master :o)